Zálohování PET lahví - Je to správná cesta, nebo další zásah do našich peněženek?

Zálohování PET lahví

Je to správná cesta, nebo to bude znamenat další zásah do našich peněženek?

Úvodem.

Vážení občané, v jednom z posledních článků k odpadovému hospodářství jsem slíbil svoje vyjádření k aktuálnímu tématu zálohování PET lahví a nápojových plechovek, o jehož zavedení se velmi diskutuje a který současný ministr životního prostředí prosazuje.

Nechci zde vystupovat jako zastánce ani odpůrce zálohování, ale jako zástupce obce, který se musí zamýšlet nad dopady případného zavedení zálohového systému. Rád bych zde uvedl některé zajímavosti, které zůstávají v pozadí a přitom mohou mít dopad na odpadové hospodářství měst a obcí.

Jak je to dnes?

• Propracovaný systém barevných kontejnerů v Česku vybere 8 z 10 plastových lahví.
• PET lahve a „duté odpady“ svozová společnost vytřídí a prodá na trhu. Zisk z tohoto prodeje následně snižuje poplatek za odpad.
• Díky tomu mohou občasné platit za odpady méně.

Co hrozí?

• Ve žlutém kontejneru bude pouze odpad, který nepůjde tolik zpeněžit.
• Zvýší se náklady za odpad a každý občan to pocítí ve svojí peněžence.
• PET lahve a plechovky „vypadnou“ z kategorie tříděného odpadu a tím dojde ke zhoršení poměru tříděného a smíšeného odpadu. Stále ale platí, že obce musí mít tento poměr 70 % vs. 30 % a to nejpozději do roku 2035. Splnění kritéria tak bude náročnější právě o hmotnost této komodity.
• Nedodržení příslušných limitů má za následek až několikanásobné navýšení nákladů za likvidaci odpadů a tím zvýšení poplatků v obcích, kde nejsou limity dodržovány.

Opravdu to stojí za to?

Ministr životního prostředí prohlašuje, že do 5 let od zavedení zálohového systému, budeme schopni vybrat 90 % plastových lahví, což znamená 9 lahví z 10. Zavedení složitého zálohového systému nám tedy podle těchto dat pomůže k navýšení o jednu láhev z 10 a rozhodně to není jistota, ale pouhá predikce. Zastánci zálohového systému argumentují, že zálohování dávno zavedli okolní státy. Hovoří přitom o dosažených výsledcích v těchto zemích? To že někdo něco zavedl, nemusí znamenat, že dojde k plnění sběru v limitu min. 90% PET lahví a plechovek. Rozhodně bude dobré zjistit výsledky těchto států, a jak jsou tyto výsledky porovnatelné s výsledky ČR při současném systému….

Závěr.

Jde tu opravdu o životní prostředí nebo o zajištění žádaného materiálu pro další zpracování, které bude pro následné zpracovatele pohodlnější a o který přijdou svozové společnosti? Přejme si, aby to byla první varianta a přejme si, aby představitelé, kteří stojí na straně zavedení tohoto systému, mysleli i na obce a tím na všechny občany, kteří platí odpadové poplatky a aby obcím byla kompenzováno vyšší finanční zatížení, které zavedení zálohovaní PET a plechovek přinese. Vysvětlení, že lidé zálohováním finančně nic netratí, protože záloha za láhev je x a při jejím vrácení obdrží zákazník stejné x nazpět, je velmi zavádějící a v souvislosti s dopadem na odpadový systém obcí, nepravdivý.

Mohu potvrdit, že toto téma diskutujeme skrze různá sdružení měst a obcí a řekl bych, že tato uskupení jsou spíše proti zálohování a pokud zálohování, tak s jasnými úpravami, které nepřinesou obcím a tedy jejím občanům větší finanční zatížení.

Zálohovat nebo nezálohovat? Ať rozhodnou zákonodárci jakkoli, naše obec si s výsledkem jistě poradí a to díky současným hodnotám naší obce, které vůči platným limitům pro příslušný rok s přehledem plníme a patříme ke špičce v této oblasti (hmotnost skládkovaného odpadu na občana, vytříděnost z celkového objemu atd.).

Odkazy na pár článků, které se věnují této problematice:

MŽP představilo teze k povinnému zálohování nápojových plastových lahví a plechovek

„Neekologický byznys s převážením vzduchu z jednoho místa na jiné," odmítá Bohumín zálohování