Pár řádků k zamyšlení

Vážení občané,

počátek pandemie ukázal, že se lidé umí semknout a táhnout za jeden provaz. V takových chvílích si vždy říkám, že je to fajn a není to s námi vůbec zlé, a přemýšlím, jak dlouho nám to vydrží.

Bohužel dlouho ne. Připadám si již více jak policajt, než starosta. Jestli si někdo myslí, že starosta je tu od toho, aby řešil spory, pomluvy, chování řidiče takového či onakého, tak se plete. Vypadá to, že za chvíli bude naší povinností řešit i špatné známky dětí ve škole. To co je v kompetenci starosty, bude starosta řešit, co není, musí a bude postupovat těm, kteří tuto kompetenci mají.

V posledních 10 dnech jsem vyslechl tři občany, kteří jsou nespokojeni s velikostí obce, respektive poukazují na to, že takové to tu nebylo, že tu byl klid a že se tu neskutečně donáší jeden na druhého a že to dělají noví lidé, s tímto nemohu souhlasit.

Co se týče velikosti obce, rozšířila se před mnoha lety rozhodnutím minulých zastupitelstev, a ano, pomalu dnes a denně řešíme problémy s tím spojené, ale ne kvůli novým obyvatelům, ale kvůli způsobu, jakým se zde budovalo.

Mohu si spousty stížností seřadit a udělat statistiku, která skupina jich má kolik, dělat to rozhodně nebudu, protože tady žádné dvě skupiny nejsou. Tady je pouze jedna skupina, občané obce!!! Jakým právem má ten, který tu žije od narození, mluvit o ostatních s despektem? Myslím si, že tohle chování a to že se neumíme k sobě chovat s respektem, způsobuje lži, pomluvy a divnou atmosféru.

Zároveň je potřebné říci, že nejsme město, jsme malá obec. Chtěl jsem napsat vesnice, ale myslím si, že parametry názvu vesnice jsme počtem i složením obyvatel a typem zástavby již překročili. Jinak se žije na vesnici, jinak na malé obci a jinak ve městě. Ale nikde by se nemělo žít špatně!

Již jednou jsem napsal tento týden v jiném článku a napíši to znova. „Všichni Vy, kteří máte (zaručené) zprávy, které vypouštíte po obci, neschovávejte se, přijďte na zasedání zastupitelstva. Zasedání je vždy veřejné, podělte se o tyto rozumy, kterými mnohdy urážíte své sousedy na veřejnosti. Nejbližší příležitost máte 29. 6. 2020“.

Nebudeme-li se k sobě chovat s úctou a tak, jak bychom si přáli, aby se někdo choval k nám, tak tu budeme stále řešit něco s policií, stále tu budou stížnosti a stále budou na obcích přestupkové komise a podobné záležitosti. Bojím se v této situaci napsat, že bychom měli být jedna velká rodina a ne jen po hranice katastru, ale je to tak. Jsem přesvědčen, že to tak vnímá i většina lidí, tak to pojďme zkusit vnímat všichni. Toto není žádné nařízení či povinnost kohokoli, toto je přání. Nechci řešit spory či zbytečné problémy.

Pojďme si zde života užívat. Máme demokracii, ale nezneužívejme ji, ta totiž končí ve chvíli, kdy jí obtěžujeme druhé.

Všem přeji krásné dny plné radostí a ne starostí.