Milí rodiče budoucích šampionů MotoGP,

Milí rodiče budoucích šampionů MotoGP,

obracím se na vás s přáním (a lehkým povzdechem) ohledně radostného burácení motorů, které se nám v poslední době ozývá z dětského hřiště a ze spanilých jízd po silnicích uvnitř obce.

Ano, máme tu mezi sebou malého Rossiho, Baťu na dvou kolech i neohrožené Abrahámy. Ne, opravdu tu není řeč o dětských strojích pro nejmenší, které se pohybují sotva rychlostí chůze, ale o strojích, na kterých se naši závodníci prohánějí tak rychle, že bych nechtěl být svědkem toho, co se stane, až jim do cesty, při jejich zkušenostech, vběhne kočka a těch tu máme dost.

Je skvělé, že mají zápal! Jako motorkář to chápu do poslední kapky benzínu, či poslední kilowatthodiny v případě elektrických strojů. Ale...

Workoutový povrch opravdu nebyl konstruován jako testovací trať pro motorky a platí to i pro cyklisty. A i když olej zatím neteče, nervy některých spolunávštěvníků už ano. Když se mezi batolaty prořítí „motorka“, srdce rodičů poskočí, ale ne z radosti.

Syn v tomto věku také miloval pocit větru ve vlasech a vlastnil stroj pro změnu na čtyřech kolech. Ale platila jasná pravidla: po silnici v obci? Ne! Nejkratší cestou odjet a následně se vrátit. Po překročení pravidel následovalo nekompromisní odebrání klíčů. Řešení? Našel si místa mimo obec, kde mohl jezdit do aleluja a bez hrozby vytočených pohledů a zvednutých prstů.

Některé jízdy v tandemu, které tu člověk vídá, vypadají jak vystřižené ze seriálu Kaskadéři bez pudu sebezáchovy. Spolujezdec bez helmy, zato řidič v plné výbavě. Rodiče, věřím, že kdybyste tuto scénu zahlédli naživo, klíče od těchto strojů byste zahodili tak daleko, že by je možná našli až archeologové při vykopávkách roku 3025.

Nechci a ani nemohu suplovat policii a nechci být ani ničitelem dětských snů, ale vše má svou míru. Máme tu mezi sebou i novopečené šoféry s jejich prvním řidičským oprávněním, ale občas to vypadá, jako by složili zkoušky nikoli v autoškole, ale získali je v akčním letáku u kasy supermarketu. Ti by mohli a měli vědět, že dopravní značky nejsou barevná dekorace krajnice a mohli by jít příkladem svým kamarádům.

Prosím vás tedy, promluvte si doma se svými malými rychlíky. Vysvětlete jim, že každý mistr motokrosu začínal někde na bezpečné louce a ne mezi houpačkami nebo v ulici, kde parkují auta a chodí lidé.

Míst, kde se dá vyřádit a nerozjet to přímo do popelnice (nebo kolemjdoucího), lze najít dost. Buďme k sobě ohleduplní, ať je zábava z jízdy bezpečná a nedělá radost pouze těmto malým řidičům.

Pevné zdraví všem,

starosta, taky motorkář.