Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Historie obce

O historii obce Černá u Bohdanče se již zmiňujeme na našich stránkách v odkazu „naše obec“. Do historického okénka naší obce přinášíme úryvky z „Pamětní knihy“ naší obce, která byla založena 1.7.1933 kronikářem Františkem Valentou, kdy starostou obce byl v té době František Vejražka.

V úvodu této knihy jsou uvedeny první zmínky o obci Černá ve 14. století a uveden rok 1377, kdy majitel Albert z Cimburka prodal obec Černou klášteru Opatovickému. Dle panského urbáře bylo v roce 1588 v obci 10 lidí usedlých. Je zde zmínka u několika popisných čísel o živnostech, které se v tuto dobu v obci provozovaly. Čj. 33 cihlářská živnost, čp. 32 mlynářská živnost čp. 22 tesařská živnost a u čp. 4 a 16 živnost hostinská.

V roce 1906 byl v naší obci založen „Sbor dobrovolných hasičů“ a zakoupena stříkačka. Uvádí se zde, že hasičská zbrojnice byla postavena za 543 korun. Nové motorové stříkačky se hasiči dočkali 12.8.1928.
Ve stejné době je zmínka o stavbě silnice směrem na Bohdaneč a Rybitví.
Nelze opomenout těžké chvíle první světové války, povolávání černských občanů do válečné služby. Rovněž koně z některých usedlostí byli odvedeny na ruskou frontu. Jsou zde popsány smutné zprávy o občanech, kteří se již nikdy nevrátili do své rodné obce a o občanech, kteří se vrátili po složitém putování ať již z válečného zajetí nebo jako ruští a italští legionáři. Konec války a zřízení Čsl. republiky uvítali občané v podvečerních hodinách v pondělí 28.10.1918, kdy se odebrali do města Bohdanče a radovali se ze svobody a samostatnosti až do ranních hodin.
Dne 4.7.1929 je zde popsána přírodní katastrofa, větrná smršť která v obci způsobila velké škody. Největší povodeň byla 16.6.1926, kdy záplava pronikla až do vlastní obce, takže bylo nutno vyvádět i dobytek z čísel p. 15, 16, 27, 30 a 32 a v číslech 27 a 30 voda zaplavila i obytné místnosti. Silnice z Černé do Rybitví byla u mlýna pod vodou, takže se občané museli převážet lodí.

Pokračováním kronikářských záznamů se ujal v obci p. Štancl. 
V roce 1939 byl starostou obce zdejší rolník Josef Chvojka. V kronice je zajímavá zmínka o veřejném životě, kde se v hospodě u Virtů odbývaly schůze rady a obecního zastupitelstva a schůze místního sboru požární ochrany, který byl vždy velmi aktivní složkou v obci. Starostou požárního sboru byl František Vejražka, který tuto funkci vykonával až do konce svého života do r.1956.Velitelem požární ochrany byl František Valenta. Po něm převzal funkci p. Černík Antonín a po něm Píša František.
V druhé restauraci u Jiroutů se pak konaly taneční zábavy a účinkuje zde také divadelní kroužek, o jehož dobrou úroveň se stará p. Čeněk Cepl.
V roce 1939 místo politických stran byla ustavena jednotná organizace Národního souručenství, jehož předsedou byl zvolen p. Josef Kříčenský.

Po osvobození naší vlasti byl ustaven v obci revoluční národní výbor, jehož předsedou byl Josef Jirásek a členy Kulhánek Jaroslav, Matoušek Josef, Ráliš Josef, Píša Josef, Mocek Bohuslav, Štancl Josef, Cincibuch Ladislav, Hlaváček František, Nejmajer Rudolf. Tento revoluční národní výbor převzal veškerou agendu od bývalého starosty Josefa Chvojky, zároveň byla ustavena stranická organizace, kde se po přestěhování p. Ráliše stal předsedou Kulhánek Jaroslav. V roce 1947 se po odstěhování p. Jiráska stává předsedou národního výboru Mocek Bohuslav a předsedou KSČ je zvolen Cincibuch Ladislav. V roce 1948 je v obci ustaven akční výbor národní fronty, jehož předsedou je dělník Kuře Jaroslav.

Zajímavé i když poněkud neúplné jsou zprávy o zakládání JZD v obci Černá, celý ten složitý a náročný proces, který vedl ke změnám naší zemědělské výroby. První rozhodný krok se v obci učinil v roce 1951, kdy se jarní práce prováděly společně. Byly přijaty stanovy družstva tj. společná rostlinná výroba, ale živočišná výroba zůstává ještě v soukromém vlastnictví. Do čela tohoto družstva byl postaven jako předseda Křičenský Václav, uvolněný pro tuto funkci z VCHZ. Téhož roku byl po sklizni obilovin proveden slavnostní svoz obilí do výkupních skladů. Na tomto slavnostním aktu se podílely i všechny složky v obci za účasti zástupců ONV. 
Jenomže v dalších letech 1952 – 1954 toto hospodaření JZD druhého typu nevedlo k potřebným úspěchům, docházelo k neshodám, nespokojenosti, takže se družstvo přes úsilí některých funkcionářů
rozpadlo. Rolníci se vrátili zpět k soukromému hospodaření.

Ve volbách 28.11.1954 byl za poslance NS zvolen p. Křičenský Václav, předsedou MNV v Černé pak Růžička Josef a tajemníkem p. Svoboda Josef.

V roce 1955 je po aktivní přesvědčovací práci a náročných organizačních přípravách založeno JZD třetího typu o výměře asi 100 ha. Předsedou družstva se stává p. Černík, agronom p. Plecháček a zootechnikem p. Mocek. Postupně se k 16 zakládajícím členům přidávají další.
V roce 1959 dochází ke sloučení JZD Černá s JZD Rosice. Na slavnostní schůzi 8.1.1960 v hostinci u Levinských v Rybitví je pak schváleno nové představenstvo tohoto sloučeného družstva a předsedou zvolen p. Kořínek Jaroslav. Na návrh p. Kořínka byl schválen název „JZD Bratranců Veverkových „. Toto družstvo hospodaří na 695 ha půdy a má 135 stálých pracovníků.
Dochází k výstavbě individuálních bytových jednotek (Kořínek, Cepl, Pleskot, Havelka) a v roce 1960 a 1961 další skupinové jednotky (Livora, Vejrych, Plíšková).
Dne 1.1.1973 dochází ke sloučení JZD s JZD v Bohdanči, p. Kořínek odchází do důchodu a novým předsedou se stává p. Bohuslav Mocek. K dalšímu sloučení s JZD Živanice a Břehy dochází 1.1.1976 a sídlem tohoto družstva jsou Živanice. Novým předsedou se stává Ing. Studený. Celková výměra činí 2450 ha zemědělské půdy a v této době patří k největším JZD pardubického okresu.
Významnou technickou událostí je vybudování sušárny na zelenou píci a provoz zahájen 22.9.1976.

V roce 1964 dochází ke sloučení obce Černá a Rybitví. Předsedou národního výboru je dosavadní předseda MNV p. Vrátný. V obci Černá je pak ustaven občanský výbor.

V roce 1956 dochází ke schválení výstavby kulturního domu v akci „Z“. Tato stavba byla však realizovaná s velkými obtížemi, které nakonec vyústily k nutnosti předání tohoto objektu obchodní organizaci Jednota. Ovšem jak se ukázalo, přes počáteční dohody nebyla s Jednotou taková spolupráce, aby tento objekt plně sloužil i občanům obce Černá. Zůstává otázkou, proč občané této obce nedovedli dokončit tento objekt jako kulturní zařízení v majetku MNV, když později dokázali tolik obětavé práce při budování své obce, při zapojení se do vybudování vodovodu, kanalizace a plynofikace. Nemalou zásluhu na tom všem měl ve volbách v listopadu 1972 nově zvolený předseda MNV p. Ladislav Cincibuch a předseda občanského výboru p. Josef Pleskot. P.Cincibuch se však dokončení budovatelské činnosti v obci Černá i Rybitví nedočkal, zemřel náhle 10.2.1983 ve věku 51 let.
Kulturní činnost v obci Černá měla dobrou úroveň i díky dalším obětavým pracovníkům jako např. p. Habětínkovi, dlouholetému obětavému knihovníkovi, který pomáhal i při dalších kulturních akcích.
Lidé v Černé se dokázali dobře pobavit o čemž svědčí úspěšné letní slavnosti u koupaliště, zejména v roce 1966 za účasti dechové hudby, vystoupení parašutistů ze Svazarmu a ukázky jezdeckého výcviku bohdanečského Sokola. I černští požárníci nezůstali v pořádané soutěži nic dlužni své dlouholeté tradici a místní mládež i hosté dokazovali na tanečním parketu, že se dovedou radovat ze života jako ta starší generace...