|
O historii obce Černá u Bohdanče se již zmiňujeme na
našich stránkách v odkazu „naše obec“. Do historického okénka
naší obce přinášíme úryvky z „Pamětní knihy“ naší obce,
která byla založena 1.7.1933 kronikářem Františkem Valentou, kdy
starostou obce byl v té době František Vejražka.
V úvodu této knihy jsou uvedeny první zmínky o obci Černá ve 14.
století a uveden rok 1377, kdy majitel Albert z Cimburka prodal obec Černou
klášteru Opatovickému. Dle panského urbáře bylo v roce 1588 v obci
10 lidí usedlých. Je zde zmínka u několika popisných čísel o živnostech,
které se v tuto dobu v obci provozovaly. Čj. 33 cihlářská živnost,
čp. 32 mlynářská živnost čp. 22 tesařská živnost a u čp. 4 a
16 živnost hostinská.
V roce 1906 byl v naší obci založen „Sbor dobrovolných hasičů“
a zakoupena stříkačka. Uvádí se zde, že hasičská zbrojnice byla
postavena za 543 korun. Nové motorové stříkačky se hasiči dočkali
12.8.1928.
Ve stejné době je zmínka o stavbě silnice směrem na Bohdaneč a
Rybitví.
Nelze opomenout těžké chvíle první světové války, povolávání
černských občanů do válečné služby. Rovněž koně z některých
usedlostí byli odvedeny na ruskou frontu. Jsou zde popsány smutné zprávy
o občanech, kteří se již nikdy nevrátili do své rodné obce a o občanech,
kteří se vrátili po složitém putování ať již z válečného
zajetí nebo jako ruští a italští legionáři. Konec války a zřízení
Čsl. republiky uvítali občané v podvečerních hodinách v pondělí
28.10.1918, kdy se odebrali do města Bohdanče a radovali se ze svobody
a samostatnosti až do ranních hodin.
Dne 4.7.1929 je zde popsána přírodní katastrofa, větrná smršť
která v obci způsobila velké škody. Největší povodeň byla
16.6.1926, kdy záplava pronikla až do vlastní obce, takže bylo nutno
vyvádět i dobytek z čísel p. 15, 16, 27, 30 a 32 a v číslech 27 a
30 voda zaplavila i obytné místnosti. Silnice z Černé do Rybitví
byla u mlýna pod vodou, takže se občané museli převážet lodí.
Pokračováním kronikářských záznamů se ujal v obci p. Štancl.
V roce 1939 byl starostou obce zdejší rolník Josef Chvojka. V kronice
je zajímavá zmínka o veřejném životě, kde se v hospodě u Virtů
odbývaly schůze rady a obecního zastupitelstva a schůze místního
sboru požární ochrany, který byl vždy velmi aktivní složkou v
obci. Starostou požárního sboru byl František Vejražka, který tuto
funkci vykonával až do konce svého života do r.1956.Velitelem požární
ochrany byl František Valenta. Po něm převzal funkci p. Černík
Antonín a po něm Píša František.
V druhé restauraci u Jiroutů se pak konaly taneční zábavy a účinkuje
zde také divadelní kroužek, o jehož dobrou úroveň se stará p. Čeněk
Cepl.
V roce 1939 místo politických stran byla ustavena jednotná organizace
Národního souručenství, jehož předsedou byl zvolen p. Josef Kříčenský.
Po osvobození naší vlasti byl ustaven v obci revoluční národní výbor,
jehož předsedou byl Josef Jirásek a členy Kulhánek Jaroslav, Matoušek
Josef, Ráliš Josef, Píša Josef, Mocek Bohuslav, Štancl Josef,
Cincibuch Ladislav, Hlaváček František, Nejmajer Rudolf. Tento revoluční
národní výbor převzal veškerou agendu od bývalého starosty Josefa
Chvojky, zároveň byla ustavena stranická organizace, kde se po přestěhování
p. Ráliše stal předsedou Kulhánek Jaroslav. V roce 1947 se po odstěhování
p. Jiráska stává předsedou národního výboru Mocek Bohuslav a předsedou
KSČ je zvolen Cincibuch Ladislav. V roce 1948 je v obci ustaven akční
výbor národní fronty, jehož předsedou je dělník Kuře Jaroslav.
Zajímavé i když poněkud neúplné jsou zprávy o zakládání JZD v
obci Černá, celý ten složitý a náročný proces, který vedl ke změnám
naší zemědělské výroby. První rozhodný krok se v obci učinil v
roce 1951, kdy se jarní práce prováděly společně. Byly přijaty
stanovy družstva tj. společná rostlinná výroba, ale živočišná výroba
zůstává ještě v soukromém vlastnictví. Do čela tohoto družstva
byl postaven jako předseda Křičenský Václav, uvolněný pro tuto
funkci z VCHZ. Téhož roku byl po sklizni obilovin proveden slavnostní
svoz obilí do výkupních skladů. Na tomto slavnostním aktu se podílely
i všechny složky v obci za účasti zástupců ONV.
Jenomže v dalších letech 1952 – 1954 toto hospodaření JZD druhého
typu nevedlo k potřebným úspěchům, docházelo k neshodám,
nespokojenosti, takže se družstvo přes úsilí některých funkcionářů
rozpadlo. Rolníci se vrátili zpět k soukromému hospodaření.
Ve volbách 28.11.1954 byl za poslance NS zvolen p. Křičenský Václav,
předsedou MNV v Černé pak Růžička Josef a tajemníkem p. Svoboda
Josef.
V roce 1955 je po aktivní přesvědčovací práci a náročných
organizačních přípravách založeno JZD třetího typu o výměře
asi 100 ha. Předsedou družstva se stává p. Černík, agronom p.
Plecháček a zootechnikem p. Mocek. Postupně se k 16 zakládajícím
členům přidávají další.
V roce 1959 dochází ke sloučení JZD Černá s JZD Rosice. Na
slavnostní schůzi 8.1.1960 v hostinci u Levinských v Rybitví je pak
schváleno nové představenstvo tohoto sloučeného družstva a předsedou
zvolen p. Kořínek Jaroslav. Na návrh p. Kořínka byl schválen název
„JZD Bratranců Veverkových „. Toto družstvo hospodaří na 695 ha
půdy a má 135 stálých pracovníků.
Dochází k výstavbě individuálních bytových jednotek (Kořínek,
Cepl, Pleskot, Havelka) a v roce 1960 a 1961 další skupinové jednotky
(Livora, Vejrych, Plíšková).
Dne 1.1.1973 dochází ke sloučení JZD s JZD v Bohdanči, p. Kořínek
odchází do důchodu a novým předsedou se stává p. Bohuslav Mocek.
K dalšímu sloučení s JZD Živanice a Břehy dochází 1.1.1976 a sídlem
tohoto družstva jsou Živanice. Novým předsedou se stává Ing.
Studený. Celková výměra činí 2450 ha zemědělské půdy a v této
době patří k největším JZD pardubického okresu.
Významnou technickou událostí je vybudování sušárny na zelenou píci
a provoz zahájen 22.9.1976.
V roce 1964 dochází ke sloučení obce Černá a Rybitví. Předsedou
národního výboru je dosavadní předseda MNV p. Vrátný. V obci Černá
je pak ustaven občanský výbor.
V roce 1956 dochází ke schválení výstavby kulturního domu v akci
„Z“. Tato stavba byla však realizovaná s velkými obtížemi, které
nakonec vyústily k nutnosti předání tohoto objektu obchodní
organizaci Jednota. Ovšem jak se ukázalo, přes počáteční dohody
nebyla s Jednotou taková spolupráce, aby tento objekt plně sloužil i
občanům obce Černá. Zůstává otázkou, proč občané této obce
nedovedli dokončit tento objekt jako kulturní zařízení v majetku
MNV, když později dokázali tolik obětavé práce při budování své
obce, při zapojení se do vybudování vodovodu, kanalizace a
plynofikace. Nemalou zásluhu na tom všem měl ve volbách v listopadu
1972 nově zvolený předseda MNV p. Ladislav Cincibuch a předseda občanského
výboru p. Josef Pleskot. P.Cincibuch se však dokončení budovatelské
činnosti v obci Černá i Rybitví nedočkal, zemřel náhle 10.2.1983
ve věku 51 let.
Kulturní činnost v obci Černá měla dobrou úroveň i díky dalším
obětavým pracovníkům jako např. p. Habětínkovi, dlouholetému obětavému
knihovníkovi, který pomáhal i při dalších kulturních akcích.
Lidé v Černé se dokázali dobře pobavit o čemž svědčí úspěšné
letní slavnosti u koupaliště, zejména v roce 1966 za účasti dechové
hudby, vystoupení parašutistů ze Svazarmu a ukázky jezdeckého výcviku
bohdanečského Sokola. I černští požárníci nezůstali v pořádané
soutěži nic dlužni své dlouholeté tradici a místní mládež i
hosté dokazovali na tanečním parketu, že se dovedou radovat ze života
jako ta starší generace...
Tolik z úryvků „Pamětní knihy“ naší obce.
Lucie Panchártková
starostka obce
|
